Voda - Potůčky, potoky, toky

Všichni máte radost, když Vaše malá ratolest spustí první potůček a vy víte, že je zdravé. My si však budeme povídat o potůčkách modelového charakteru… Jako u všech věcí, máme vždy několik možností, jak potůček vyrobit. My si řekneme ty nejznámější.

Suchý potok

Jak už sám název napovídá, moc si neušpiníme ruce, ale přeci jen k umyvadlu a rejžáku zajdeme. Suchý potok je technika, u které vyhloubíme koryto budoucího potůčku či potoku do požadované hloubky, šířky a tvaru či cesty toku, chcete-li. Vyrobíme dno, které potřebujeme, použijeme různé kamínky, písek, opadané větve, rezavé plechovky, pokud jste aktivisti a necháme uschnout. Od koryta potoku a budoucího břehu si vynecháme několik milimetrů (doporučuji 5) na speciální fólii. Upozorňuji, že musí být na stejné úrovní (ve stejné výšce) oba břehy, jinak bude potok křivý! Tato průhledná fólie je tlustá do dvou milimetrů (dle značky) a jsou na ní znázorněny reálné plastické vlnky. Fólie občas bývají zbarvené do modra. Většinou k dostání v obchodech s modelovou železnicí. Fólie jsou docela široké a tak si nastříháme proužek dle tvaru koryta. Na vynechaný okraj (doporučených 5mm) naneseme tenkou úzkou vrstvu lepidla a přiložíme nastřiženou fólii. Jak se píše v kuchařkách – necháme odstát několik minut, v našem případě do zaschnutí lepidla. Poté zamaskujeme lepidlo s hranami fólie, přidáním zbytků břehu, trávou, bahýnkem, nebo mrtvolami,pokud děláte krvavou diorámu.

1. podložka
2. sedimenty na vyhloubeném dně
3. břeh s vynechaným místem
4. pevná fólie s vlnkami imitující potok
5. začištění předchozí práce – dokončení přechodu břehu do vody
6. strom

Pryskyřicový potok

Dle názvu budeme ke stavbě potřebovat průhlednou pryskyřici, v modelářském světě existuje mnoho firem, které tyto doplňky vyrábějí v mnoha odstínech. Jak na to? Úplně stejně: vyhloubíme koryto, do něj naházíme sedimenty, ale břeh už můžeme dělat rovnou. Pryskyřici nalijeme do vyhloubeného koryta a čekáme než zaschne. Pokud to materiál dovolí, můžeme udělat několik vlnek, nebo během čekání můžeme do schnoucího potoka přihodit větývku pomalu se ploužící po hladině (pokud děláme klidný potůček). Po zaschnutí máme hotový potok.

1. terén s vyhloubeným korytem
2. sedimenty
3. povrch krajiny
4. figurka (například)
5. pryskyřice

Pastový potok

Předchozí návody byly spíše pro řeky, když máme potok ze stráně tekoucí, nebudeme lít pryskyřici, ani stříhat fólii. Několik firem (mám zkušenosti s německou a českou Agamou) vyrábí jakési gely, podobné bílé pastě na zuby nejmenované značky. Do mělkého koryta naneseme (u některých výrobců tubou v balení) vrstvu. Schne to velmi pomalu, tak to chce trpělivost, pak můžeme vrstvy přidávat, dokud nebudeme mít dost (a samozdřejmě dokud bude materiálu v tubě / balení). Během schnutí můžeme přidat kamínky vyčuhující ven, třeba mechem obrostlé.

1. terén
2. drobounké sedimenty, nebo jen nabarvené dno
3. „pasta“

Živý potok

Tuto metodu preferují především modeláři vlastnící zahradní železnici. Je to více než kolejiště prakticky v celé zahradě (pokud nebydlíte v paneláku), s velkým rozchodem kolejnic. Tito modeláři si potůčky buď hloubí sami, nebo pokud takový mají, jen udělají silnější most pro vláčky. Jak jsem výše zmínil, potůček může být přírodní (nemám co dodat), nebo uměle vytvořený. Pokud z něj nechcete mít příkop, ale potůček, dávají se dva až tři elektromotory s vrtulkou, které v určitých místech (pokud je potok kratší) pohánějí vodu. Vidět to je, pokud doplníte potůček bójí nebo plavci a potápěči, či člunem s rybářem, aby bylo vidět, že voda nestojí.

1. terén
2. voda (H2O)
3. elektromotor určující směr tekoucí vody
4. most pro koleje s vláčkem

Pevné nervy s výrobou potoků, potůčků či jiných toků a patoků přeje Armyboy Drabi