Hlavní strana > Plastikové modely > Modely> Nakajima Ki 84 Frank

Nakajima Ki 84 Frank

Po otevření krabice zjistíte, že obsah nevybočuje ze standardu firmy Hasegawa, vše je velmi pěkně odstříknuto z  šedého plastu s pěkným negativním rytím. Propadliny jsem našel jen na spodní straně centroplánu, otřepy byste ale hledali marně.

Ke stavbě jsem použil lepty na interiér, exteriér (klapky při stavbě modelu ještě nebyly v prodeji) a masky na kabinu a podvozková kola – vše od Eduardu.

Interiér

Stavba začala slepením interiéru, který je, až na sedačku, ve stavebnici zdařilý. Z plechů jsem na interiér použil vše. Plechy jsou barevné a tyto detaily člověk asi není schopen namalovat, alespoň já ne. Malé detaily, jako jsou páčky a jiné krytky, celý interiér zjemní. Jak jsem psal výše, největší slabinou interiéru je sedačka, která neodpovídá předloze jak tvarem, tak svojí hrubostí. Z mého hlediska byla „plechová“ sedačka od Eduardů nutností. Veškeré úpravy se povedly bez problémů a pomocí plechů jsem získal pohledný interiér a odstranil nedostatky původního plastového interiéru ze stavebnice.

Trup a křídla

Celý interiér jsem zalepil do pravé části trupu, přiložil levou část a vše jsem důkladně slepil filmovým lepidlem.

Zalepil jsem výškovky, vše pasovalo naprosto přesně bez jakéhokoliv tmelení.

Sestavení křídla je také úplně bez problémů. Výrobce má celou střední část vyztuženou příhradovou konstrukcí. To znamená, že pozdější „svěšení“ křídel se u tohoto modelu konat nebude. Na centroplánu křídla je propadlina ve tvaru písmene H, kterou je nutno lehce přetmelit. Rozhodně to není nic strašného a alespoň vám nebude tmel zbytečně zahálet v  šupleti.

Slepení křídla s trupem proběhlo bez komplikací. Jen to chce trochu trpělivosti a nespěchat. V opačném případě si myslím, že by vás mohlo čekat nepříjemné tmelení ve spoji centroplánu s trupem. Tento spoj nedoporučuji lepit ničím jiným než vteřinovým lepidlem. Při lepení rozpouštědlovým lepidlem je problém udržet geometrii, spodní část je velmi náročná na přesnost. Trup je v této části hodně zeslaben a křídlo je na tom úplně stejně. Vteřinové lepidlo a debondér jsou v tomto případě jistotou.

Při stavbě tohoto modelu ještě neměl Eduard ve své nabídce klapky, které by bohužel modelu prospěly, proto jsem použil ty, co byly ve stavebnici.

Celý model jsem omyl v jarové vodě, nechal do druhého dne oschnout a poté jsem ho přestříkal Mr. Surfacerem 1000 ve spreji.

Motor

Celek jsem nechal proschnout a pustil jsem se do stavby motoru. Motor je ve stavebnici ztvárněn poměrně slušně, ale plechy od Eduardů ho posunuly na vyšší úroveň. Bohužel motor má zadní hvězdici ze zadu dutou a chybí výfuky. To znamená, že jakékoliv odkrytí motoru není možné a celý krásně „oplechovaný“ motor umístíte do krytů motoru, kde nebude prakticky vidět.

Barvení

Rozhodl jsem se, že zkusím model hodně opotřebovat a tak jsem celý model nastříkal stříbrnou barvou ve spreji od Tamiye. Tím vznikl velmi tvrdý podklad pro budoucí odbrušování a zaškrabávání zelené barvy. Celý model jsem nastříkal kamuflážními barvami namíchanými z barev Tamiya. Barvy jsem ředil v poměru 5:1 a nanášel jsem je na model v různých poměrech zesvětlení. Přidával jsem barvy žlutou a červenou tak, aby se povrch stínově rozbil a nebyl fádně jednolitý.

Po důkladném zaschnutí jsem na model nanesl pomocí stříkacích šablon od Montexu znaky a vše jsem nastříkal dle návodu firmy Montex.

Opotřebování

Na řadu přišlo odškrabávání a odbrušování barvy. Odškrabávání jsem provedl za pomoci párátek a tupého skalpelu. Chce to netlačit, abyste se nedostali přes stříbrnou až na šedý plast. Brousil jsem pomocí brusného papíru se zrnitostí 2000, který jsem zvlhčoval v misce s vodou (Manželka: „Jen se přiznej, že´s na to normálně slintal!“).

Celek jsem se snažil dělat dle dostupných fotografií. Někomu se toto „olítání“ líbí, někdo ho má za přehnaný. To musí každý posoudit sám.

Model jsem doladil doplněním „drobných“ dílů, jako je vrtule, podvozek, kabina a celek jsem patinoval uměleckými barvami Umptom. Myslím si, že rozepisovat způsob lakování a patinování je zbytečné.

Závěrem musím pochválit firmu Hasegawa za velmi vydařený model, který obohatil mou sbírku dvaatřicetinových letadel. Dík patří také firmě Eduard za povedené lepty, které v mých očích model vyzvedly o stupínek výš.

Autor: Karban Rudolf

KPM Nová Paka

Výrobce modelu: Barvy: Měřítko: Doplňky:

Hasegawa Tamiya 1:32 Lepty Eduard

Galerie:

Diskuze k článku:

• 12.6.2010 mrazík prostě nádhera :s14: dávám 7, kéž bych taky uměl takle stavět letadla :s10:
• 11.5.2010 Ruda Ahoj Joe. Děkuji za chválu modelu. Ohledně zaškrbávání barvy. Zkoušel jsem různé možnosti, ale ta co popisuji mně nejvíce vyhovovala. Spreje od Tamiye
• 10.5.2010 Joe Ahoj, pre začiatok chcem pochváliť Tvoj skvost. Jednoducho čistá práca. Ale chcel som sa spýtať, niečo ohľadom toho opotrebovania. Ty si písal, že ako
• 2.5.2010 Mervin pajdos1: To jo, přál bych si, abych je také takhle uměl... :s10:
• 30.4.2010 pajdos1 Mno, ta kvalita tomu odpovídá :-) kéž bych uměl i já taky letadla... :s4: